Americká spravedlnost

20. 1. 2020

Tak jsem se dozvěděl, že existují různé spravedlnosti. Skutečně různé. Tedy alespoň podle Donalda Trumpa. Nejde jen o něj, ale i o ty, kteří mu na předvolebním shromáždění, na němž ona slova vyslovil, tleskali. Protože jeho projev, nebo alespoň zmíněná část, byla bez odporu promítána americkými televizními společnostmi, a neslyšeli jsme nějaký negativní ohlas, zřejmě je o tom přesvědčena většina Američanů. A právě to se mi zdá velmi nebezpečné, protože zavraždit v cizí zemi představitele dalšího státu, i když nepohodlného, mně nepřipadá jako normální.

O jaká slova však šlo? Trump řekl, že zavraždění generála Solejmáního byl akt »zajištění americké spravedlnosti«. To vyvolalo otázky: »Může být spravedlnost něčí? Může být spravedlnost americká, německá, česká nebo třeba mexická?«

Mohou jistě být rozdílné zákony, mohou být dokonce ve zmíněných zemích rozdílně chápány činy proti těmto zákonům, ale ještě jsem neslyšel, že by nějaký zákon v nějaké zemi ospravedlňoval vraždu  ve zcela jiné zemi a to daleko od svého domova. Doposud zavraždění politika, který byl návštěvou v jiné zemi, bylo hodnoceno jako teroristický čin, i když byl třeba »doma« oslavován.

Když v předválečném Československu byl zabit nacistickým vrahem v Mariánských Lázních profesor Lessing a později nedaleko Prahy přímo vyslaným komandem inženýr Formis, neodvážil se ani hitlerovský propagační aparát k akcím přiznat. Ani v nacistických zákonech by to nenalezlo opodstatnění. A nikdo nehovořil o »německé spravedlnosti«. Teprve americký prezident nám odhalil, že kromě té všelidské spravedlnosti je »spravedlnost americká«, podle níž se lze zřejmě v zájmu Spojených států dopustit jakéhokoli zločinu.

Protože však světové veřejné mínění nebylo americkému činu nakloněno, následně se vymyslela legenda, jíž nikdo nemůže dokázat. Generál Solejmání prý plánoval několik útoků na americké cíle ve světě. Tomu se prý muselo zabránit. Jenže generál byl na mírové misi v Iráku. Daleko mírovější, než byl americký čin. O ní se vědělo. Tu nedokonal. Není spíš ve hře otázka: Nemělo se zabránit právě oné mírové misi? Sblížení Iráku s Íránem přece neslouží zájmům Spojených států.

Nemáme si tedy slova »americká spravedlnost« vysvětlovat tak, že vše, co se nehodí USA, je podle ní možné? Co všechno pod těmito slovy lze skrýt! Jen namátkou. Přepadení Grenady a zavraždění jejích tehdejších představitelů, odvezení panamského prezidenta, jenž chtěl zestátnit průplav, do Spojených států a odsoudit ho za pašování drog, či třeba právo bombardovat Jugoslávii, když ta svým postupem křížila americké plány na Balkáně.

Prostě »americká spravedlnost« je něco víc než spravedlnost všelidská. Je prostě »americká«!!!

Autor: 
Filip ZACHARIAŠ, předseda OV KSČM Vyškov