Jednička kandidátky KSČM v Pardubickém kraji Václav Snopek. | foto: Radek Kalhous, MAFRA
Když člověk přijde do kanceláře Václava Snopka na pardubickém sídlišti Dukla, ihned se tak nějak podvědomě dívá po popelníku. Jenže on nikde. V českém parlamentu jeden z nejhlasitějších zastánců cigaret, který kvůli kouření neváhal zavalit Sněmovnu 84 pozměňovacími návrhy, u sebe nekouří. Tedy většinou.
„Tak popelník mám támhle na chodbě a chodím s ním ven,“ říká milovník tabáku. „Ale když odpoledne už vím, že nikdo nepřijde, tak si tady zapálím,“ dodává.
Co říkáte na fungování zákona, který zakazuje kouření v restauracích, po čtyřech měsících od zavedení do praxe?
Zatím vlastně nic. Bylo léto a lidé si chodili sednout na zahrádky. Zákon se tak vlastně neprojevil. Ovšem už teď v září začaly hospody zet prázdnotou a mám obavu, že to tak na mnoha místech už zůstane. Byla řada vesnických hospod, které se otevíraly jen na víkend, aby si v nich chlapi dali pivo a zakouřili. Mám obavu, že tato zařízení na zimu nikdo otevírat nebude. To se nikomu nevyplatí.
Chtěl jsem upozornit na ekonomické a sociální dopady tohoto zákona. V této souvislosti musím zmínit i EET, které podnikatelům také přidělalo starosti navíc. Netvrdím, že kouření je zdravé, ale více bych u zákazů bojoval za používání zdravého rozumu.
Takže moc spokojený nejste...
Já jsem tolerantní kuřák, nikomu jsem nechtěl nic vnucovat. Málo se třeba mluvilo o tom, že jsem v rámci pozměňovacích návrhů chtěl, aby začal platit zákaz kouření v autech, ve kterých sedí děti mladší patnácti let. A to neprošlo. Jinak abych se vrátil k restauracím, myslím, že by úplně stačilo, aby se tam, kde se vaří, nekouřilo od 11 do 14 hodin. A ve zbytku času, ať si každý majitel rozhodne, zda chce mít nekuřáckou restauraci, či kuřáckou. Podobně by se pak mohli rozhodovat i jejich zákazníci.
Hodně jste byl vidět i na plakátech u silnic. Jejich zadavatel na nich útočil na vaši osobu kvůli tomu, že se snažíte zatajovat informace. Víte, kdo ty billboardy nechal vylepit?
Vím. Byl to majitel Student Agency Radim Jančura a dehonestační kampaň měla tři vlny. Těch plakátů bylo skutečně dost.
Proč to podle vás udělal?
Protože jsem navrhovatel novely zákona o registru smluv. Z mého pohledu bylo totiž velmi nešťastné, že podle něj státní firmy musely zveřejňovat téměř všechny údaje o jejich fungování. To jim ovšem přinášelo v tržním prostředí nemalou nevýhodu, a dokonce se nebojím říct, že konkurence mohla registr zneužívat k likvidaci nepohodlného soka.
Navíc jsou odvětví, kde zveřejňování obchodních informací může mít vyloženě destrukční charakter. Mám například informaci, že kvůli zákonu přicházela Explosia, pardubická společnost patřící státu, o řadu zakázek. Myslím, že firmy z obou sektorů neměly rovné podmínky, a tak jsem zasáhl.
Nebral jste to téměř jako pomoc v kampani? Přece jen nepozorný čtenář viděl na plakátu jen vaši tvář a jméno.
Asi se to tak dá brát. Když mně udělali nos klauna, tak si lidé mysleli, že jsem klaun, co chodí po nemocnicích bavit děti. Ovšem na plakátech byly i výmysly a lži.
Řešil jste to nějak s Jančurou?
Ne, to nemá cenu se s ním hádat.
Vedle poslaneckého mandátu jste už 23 let i pardubickým zastupitelem. Těžko tak někdo může lépe hodnotit vývoj na radnici než vy...
Pravda je, že už jsem zažil hodně primátorů a hodně způsobů řízení radnice a zastupitelstva. Často se stalo, že když přišla nová vláda, tak měla představu, že teď něco velmi rychle změní, že to prostě udělá. Jenže realita je úplně jiná. Důležitá je koncepce, plánování a návaznost. A to se bohužel z radnice vytratilo. Přitom město se nemůže rozvíjet ve čtyřletých cyklech. Město potřebuje kontinuitu.
Teď na radnici vládne strana, která chce věci veřejné řídit jako firmu...
I firmu lze řídit špatně, nebo dobře.
Mluvíte třeba s primátorem Martinem Charvátem o tom, jak město řídit? Někdy mám pocit, že vás kolegové ze všech stran berou jako jakéhosi mentora, a to hlavně ve chvílích, kdy neví, jak postupovat dál.
Mluvíme spolu o řadě problémů. Některé mé návrhy byly přijaty i přesto, že jsem opoziční zastupitel. Myslím si, že na radnici by si nikdo neměl hrát na manýry z velké politiky. Měli bychom spolupracovat.
V poslední době se mluví hodně o záchraně hokejového klubu. Měla ho podle vás radnice kupovat?
Byl jsem pro nákup. Reálně hrozilo, že Dynamo spadne a že Pardubice přijdou o extraligu. To asi nikdo ve městě nechtěl. Jenže nyní je potřeba se o majetek starat. Moc mne mrzí, že jsem se kvůli pracovní cestě nemohl účastnit posledního zasedání zastupitelstva.
Na finančním výboru jsem neúspěšně navrhoval, abychom do klubu dali takový vklad, který by zamezil nebezpečí insolvence. Chtěl jsem o 20 milionů navýšit základní jmění a dalších deset dát do provozu, ale neprošlo to. Schválená půjčka totiž nic neřeší a nemusíme si nalhávat, že ji klub bude v nejbližší době schopen splácet. Takto budeme problém jen neustále odsouvat.
Abychom se vrátili k volbám, jaký výsledek by vám udělal radost?
Momentálně máme v kraji dva mandáty a bylo by dobré je obhájit.
Často se komunistech mluví jako o straně pro staré lidi. Máte pocit, že vás volí i mladí lidé?
V devadesátých letech se říkalo, že nám voliči vymřou a že komunisté přestanou existovat. Je to pomalu třicet let a my jsme tady stále. Takže nás zjevně volí i mladší lidé, protože naše podpora je víceméně stabilní. Myslím si, že lidé mají nějakou sociální zkušenost a mohou srovnávat. Navíc jsme se od minulosti odstřihli a nechceme z ní žít. Netvrdíme zpět k socialismu, ale vpřed k socialismu.
Váš program však těžko můžete prosazovat, když od 90. let pravidelně končíte v opozici. Proč podle vás převládá ta snaha ostatních stran „neušpinit se“ společnou vládou s KSČM?
Myslím, že naše stigma vytáhnou politici ve chvíli, kdy jim dojdou argumenty. Otloukají nám o ústa naši minulost, třeba padesátá léta. Bude to pomalu 70 let a oni to stále opakují jako mantru. Přitom my jsme strana, která chce dobro pro tuto zemi. Stabilitu a progres.
Myslíte si, že už je doba, aby byli komunisté ve vládě?
Mám pocit, že útoky na nás už ztrácí ten účinek, se kterým jejich autořipočítají. Spíše jsme ignorováni mlčením.
A není chyba, že KSČM třeba jasněji neodsoudila procesy z 50. let a další pochybení minulého režimu? Třeba by to pozici strany u partnerů vylepšilo.
Tak my jsme se už několikrát vymezili vůči protiprávním činům z 50. let. Jsou to bohužel věci, které nezměníme. Zdůrazňuji bohužel.
Jenže pak přijdou excesy, jako předvádí vaše poslankyně Marta Semelová, a pověst je pryč...
Je potřeba vždy zvážit, jak o nějaké historické postavě mluvit. Když o někom budu zdůrazňovat jen špatné vlastnosti, tak udělám lumpa z každého. Funguje to i opačně. Ona obhajovala Klementa Gottwalda. Ano, byl prezidentem v 50. letech a měl zabránit některým věcem. Ano, popravit političku Horákovou za politické názory byla strašná tragédie. To tvrdíme. Ale musíme si říct, že i ten Gottwald měl své dobré stránky.